Za volantem – FORD GT do Le Mans!

Za volantem – FORD GT do Le Mans!

Právě řídím žlutý Ford GT podle pokynů fotografa, spolujezdcem je Američan Lee Holman ze společnosti Holman & Moody, účastník 24 h Le Mans 1966

Cestu do Le Mans lze uskutečnit různými způsoby, za volantem nového vozu Ford GT je to jistě stylové, zvláště slaví-li se výročí vítězství...

Byly časy, kdy automobilky nabízely novinářům úžasné zážitky. Ke čtyřicátému výročí trojnásobného triumfu vozů Ford GT Mk.II ve 24 h Le Mans 1966 jsme vyjeli z Anglie na Le Mans Classic se šesti sportovními automobily. Byly to Fordy GT a Mustang GT/Shelby, k nimž se za Eurotunnelem přidal sedmý a nejvzácnější, originál GT40 Mk.III ročníku 1969, tedy silniční verze vítěze největšího závodu, ovšem v silničním provedení. Letos půjde už o padesáté výročí, tiskový šéf Paul D. Harrison (Ford of Europe) nám sice slíbil, že si jízdu o deset let později zopakujeme, ale bohužel už není ve funkci ředitele Ford Public Affairs, a tak zřejmě zůstanou jen vzpomínky bez nové pozvánky...

Po krátkém briefingu jsme vyrazili z Ashfordu (Kent) po dálnici k Eurotunnelu, za další půlhodinku jsme byli ve Francii. Na první část cesty jsem dostal červený Ford GT, v Eurotunnelu vůz donekonečna představoval spolucestujícím, a pak ujel dalších 156 km do první zastávky na občerstvení ve Ville de Houx v Aumale. Kromě mlhy v Calais bylo krásné počasí, na stísněnou kabinu malosériového nového GT (první homologace pro Evropu v květnu 2005) si zvyknete během několika kilometrů, po přesednutí do originálu budete už jen vzpomínat, jak byla prostorná. Všechno je přece relativní. Řazení pákou na středovém tunelu je přesné (dvojité H šestistupňové převodovky, zpátečka dále vlevo a vpřed); obrovský výkon motoru 404 kW (550 k) a vrchol točivého momentu 678 N.m vás vtisknou do anatomické sedačky, lépe je totiž být první, dozadu není příliš vidět a když trochu zaplynujete, nikdo vás nedohoní. Odpružení je sice tuhé, ale nikoli nekomfortní, originál připomínají nejen dveře, zasahující nahoře výřezy hluboko do střechy, ale také uspořádání přístrojové desky se šesti kontrolními přístroji (větší otáčkoměr je přímo před volantem a rychloměr zcela vpravo, natočen k řidiči) a pěti velkými páčkovými spínači důležitých funkcí pod nimi. Samozřejmě, rychlost 330 km/h nelze v provozu na dálnici vyzkoušet, dvoustovky však vůz dosahuje ochotně a lehce.

Další intermezzo asi 250 km jízdy nám vyplnily vozy Ford Mustang Shelby GT500 modelového roku 2007, nejsilnější Mustang do té doby, a dva historické exponáty Ford Mustang Shelby GT500 z roku 1968 a vzácný Ford GT40 MkIII v silničním provedení z roku 1969. Závěr jízdy, přesně 224 km do hotelu v Artigny, patřil žlutému vozu Ford GT, tentokrát v americké verzi (motor se spouští tlačítkem, u verze USA však musíte na klíčku manuálně zrušit funkci imobilizéru, zatímco evropské provedení má automatické dálkové ovládání). Kromě dalších 140 mil (224 km) oklikou z Artigny do Le Mans ve žlutém GT jsme měli možnost vyzkoušet všechny vozy spanilé jízdy (i některé další) na úzkých silnicích malebné krajiny okolí Artigny. Největší dojem na nás samozřejmě zanechalo srovnání současných a historických modelů GT a Mustang Shelby, neboť to, co bylo dříve vyhrazeno závodním automobilům, můžeme dnes mít k dispozici pro běžný silniční provoz.

Ford GT se představil jako koncepční studie na autosalonu v Detroitu 2002, po nadšeném přijetí bylo rozhodnuto o výrobě v omezené sérii ve spolupráci se specialisty jako jsou Roush, Saleen, Budd a Mayflower. Vzorem GT byl samozřejmě originální GT40, který v různých modifikacích vyhrál řadu závodů ve druhé polovině šedesátých let, včetně 24 h Le Mans 1966 až 1969. Zjednodušeně lze říci, že nový vůz druhé generace je replikou s hlavními rozměry zvětšenými asi o deset procent. Šéfdesignerem pro nový GT byl jmenován Camilo Pardo, jenž zvolil moderní osmiválec 5,4 l DOHC (namísto OHV), na rozdíl od originálu přeplňovaný kompresorem. První vůz vyjel na zkušební dráhu v Dearbornu 12. listopadu 2002, sériová výroba se rozběhla ve Fordově závodě ve Wixomu (Michigan) následující rok. Ze série tři až čtyř tisíc vozů bylo pouhých 101 exemplářů určeno pro Evropu; všechny upravila britská pobočka Roush Technologies s využitím svého testovacího centra na Nürburgringu (podle homologace TÜV/SVA pro evropské předpisy). Všechny vyrobené vozy mají obvyklé řízení vlevo pro pravostranný provoz, řadí se pravou rukou; což není překážkou pro export do Velké Británie a Japonska, ale v Austrálii mají smůlu, tam je levostranné řízení zakázáno. Podrobnější technické údaje Fordu GT přinášíme v obvyklé tabulce. Spanilou jízdu jsme zakončili na okruhu v Le Mans, oslavili čtyřicet let od triumfu a pak sledovali závody historických vozů. Podmínkou jejich účasti byl start v některém z ročníků 24 h Le Mans. A letos? Do Le Mans vyjedou automobily Ford GT třetí generace.

TOM HYAN, Chateau d’Artigny a Le Mans Classic 2006 (F)

 

FORD GT

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – zážehový osmiválec Ford 330 c.i. S/C s válci do V/90°, přeplňovaný mechanickým dmychadlem Eaton (Roots) s chladičem stlačovaného vzduchu, uložený podélně před zadní nápravou; DOHC 4V; 5408 cm3 (vrtání x zdvih 90,2 x 105,8 mm); 8,4:1; 404 kW (550 k)/6500 min-1 a 678 N.m/3750 min-1; hliníkový blok a hlavy válců, elektronické vstřikování paliva Ford SEFI, dvě trysky na válec; šestistupňová synchronizovaná převodovka Tremec/Ricardo s přímým řazením na středové konzole (2,61 – 1,71 – 1,23 – 0,94 – 0,77 – 0,63 – Z 3,135); stálý převod nápravy 3,36; pohon zadních kol.

PODVOZEK – samonosný prostorový rám z hliníku, nesoucí lehkou dvoumístnou karoserii z uhlíkových kompozitů; všechna kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; hřebenové řízení s posilovačem; brzdy o průměru kotoučů P/Z 355,6/335,3 mm s vnitřním chlazením a podtlakovým posilovačem; litá kola BBS, pneumatiky 235/45 nebo 245/45 R 18 vpředu, 285/45 nebo 315/40 R 19 vzadu.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2710 mm, rozchod kol 1600/1618 mm; d/š/v 4643/1953/1125 mm; pohotovostní hmotnost 1580 kg (rozdělení hmotnosti P/Z 43/57 %); objem palivové nádrže 66,2/107,5 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI - největší rychlost přes 330 km/h; zrychlení 0-100 km/h za 3,8 s; spotřeba paliva neuvedena.

Foto Tom Hyan a Ford Motor Company


Fotogalerie k článku

FORD GT 2006
Nejnovější články

TH AUTO číslo 3 právě vyšlo!

Třetí číslo devátého ročníku TH Auto 2024 právě vyšlo! Zavedli jsme vydávání internetového... čti více

TH AUTO číslo 2 právě vyšlo!

Druhé číslo devátého ročníku TH Auto 2024 právě vyšlo! Zavedli jsme vydávání internetového... čti více

TH AUTO číslo 1 právě vyšlo!

První číslo devátého ročníku TH Auto 2024právě vyšlo! Zavedli jsme vydávání internetového... čti více