GOODWOOD - CARTIER Style et Luxe

GOODWOOD - CARTIER Style et Luxe

Maserati A6GCS Pininfarina (1954), vítěz soutěže elegance v Goodwoodu

Nedílnou součástí jihoanglického Festivalu rychlosti je soutěž elegance Cartier Style et Luxe, která se loni před Goodwood House konala už pošestnácté...

První ročník byl uspořádán v roce 1995, takže od té doby se o vítězství, vlastně neoficiální titul nejkrásnějšího automobilu světa, ucházely stovky nejlepších a nejvzácnějších automobilových konstrukcí různých tříd a ročníků. Soutěž elegance Cartier Style et Luxe vypisuje věhlasný francouzský výrobce šperků, hodinek a luxusního koženého zboží. Ještě dnes více než 160 let existující společnost Cartier vedou pravnuci zakladatele; její historie se začala psát v roce 1847, kdy Louis-Francois Cartier převzal pařížskou dílnu svého mistra Adolpha Piccarda. V průběhu let se Cartier stejně jako Louis Vuitton obrátil také na pořádání prestižních akcí, k nimž náleží soutěže elegance klasických automobilů...

Ročník 2010 byl v souladu s mottem Festivalu rychlosti, jež bylo oslavou italské rychlosti Viva Veloce! - The Passion for Speed, zasvěcen konstrukcím italským, a to ve všech osmi vypsaných kategoriích od předválečných vozů Alfa Romeo 8C přes moderní sportovní automobily až po jiné značky s italskám designem, anebo s italským motorem. Vzácné automobily, mnohé z nich absolutní kuriozity v jediném existujícím exempláři, byly vystaveny na trávníku před Goodwood House od pátku do neděle, tradičně nechyběly živá jazzová produkce a nabídka šampaňského Veuve Clicquot. Během festivalového víkendu pak odborná porota zvolila vítěze. K porotcům patřili slavní designeři Marc Newson, Nicky Haslam, Tom Dixon, David Linley a Jonathan Ive, ale také Sir John Bamford, šéf výrobce stavebních strojů JCB a známý mecenáš motoristického sportu, Roger Taylor, rockový muzikant (proslulý jako bubeník skupiny Queen), Nick Foulkes, spisovatel a editor luxusního magazínu GQ, Yasmin Le Bon, mezinárodně proslulá supermodelka, George Lucas, americký filmový produkcent (Star Wars, Indiana Jones), a někteří další.

Absolutorium ve finále získalo nádherné modré kupé Maserati A6GCS Berlinetta ročníku 1954 s karoserií Pininfarina, jeden z těch skvělých strojů, jež stály u zrodu spolupráce nejslavnější italské karosárny Pininfarina s výrobcem prestižních sportovních automobilů Officine Alfieri Maserati. Dynamické linie sportovního vozu, značeného také Maserati 2000 Sport, který vznikl na podvozku závodního vozu s řadovým hliníkovým šestiválcem o objemu 1985 cm3, z něho vytvářejí skutečnou ikonu italského automobilového designu. Ze 67 vyrobených vozů A6GCS dostaly karoserii kupé od Pininfariny jen čtyři kousky, o to více jsou dnes vzácnější. Od roku 1953 se montoval vylepšený šestiválec s ventilovým rozvodem DOHC 2V a trojicí dvojitých karburátorů Weber 40 DCO3, který s výkonem 125 kW (170 k)/7300 ot/min uděloval vozu o hmotnosti kolem jedné tuny (otevřené vážily pouhých 740 kg) největší rychlost až 235 km/h! Spojka byla od roku 1953 vícekotoučová suchá, převodovka čtyřstupňová s řazením na podlaze, přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech s vinutými pružinami a zadní poháněná náprava tuhá, odpružená a vedená podélnými svazky listových per. Prostorový rám z ocelových trubek sloužil různým karoseriím, od dvoumístného roadsteru s koly krytými lehkými blatníky až po pontonové typy, otevřené i uzavřené. Není bez zajímavosti, že vozy Maserati tohoto typu úspěšně starovaly v závodech. Za jejich volanty usedaly největší závodnické hvězdy tehdejší doby (mimo jiných Ascari, Villoresi, Bracco, Musso, De Portago, Giletti, Etancelin, Marimon, De Graffenried a další), ostatně typ A6GCS značí Alfieriho šestiválec Corsa e Sport, zatímco G je připomínkou původní litinové verze motoru (italsky ghisa). Berlinetta Maserati A6GCS vyhrála také Concours d´Elegance v kalifornském Pebble Beach už v roce 2000. Celkové rozměry vozu jsou 3880 x 1570 x 1150 mm, rozvor náprav 2310 mm a rozchod kol vpředu/vzadu 1335/1220 mm.

První kategorie 8C Extravaganza byla přehlídkou řadových osmiválců Alfa Romeo typu 8C 2300 a 8C 2900B s různými karoseriemi, většinou od slavných tvůrců Touring Superleggera z Milána a Pininfarina z Turína. Oslavou století Alfy Romeo byly rovněž koncepční studie na podvozku poválečného sportovního typu 33 s vidlicovým osmiválcem uprostřed před zadní nápravou, nechyběly ikony Iguana (Ital Design 1969), Carabo (Bertone 1968) a Navajo (Bertone 1976). Vítězný Maserati A6GCS soupeřil s vozy Alfa Romeo 2000 Sportiva (Bertone 1954), Lancia Aurelia B52 (Vignale by Michelotti 1952), Ferrari 375 MM Sport Speziale (Pininfarina 1955) a dalšími, mezi nimiž vynikaly Pegaso Z102B (1955), španělský pokus o supersportovní kupé s italskou karoserií Touring Superleggera, a automobil snů Ghia Gilda, postavený v roce 1955 na přání Virgila Exnera od Chryslera u turínské karosárny Ghia podle návrhu Giovanniho Savonuzziho (ex-Cisitalia). Původní plány na zástavbu turbínové pohonné jednotky se nevyplnily, vůz prý měl čtyřválec OSCA 1500, ale při nedávné rekonstrukci do něj Scott Grundfor skutečně zabudoval malou turbínu AiResearch o výkonu 51 kW (70 k). V kategorii La Dolce Vita jsme obdivovali především bílé kupé Ferrari 400 Superamerica Aerodinamico (1962), jeden z nejkrásnějších vozů světa, dvanáctiválec 4.0/250 kW (340 k), samozřejmě s karoserií od Pininfariny...

Ke kuriozitám patřily plážové automobily Beach Bambini, vedle různých typů Fiat zejména nizozemský DAF Kini, dvouválec Daffodil 750 s plynulou převodovkou Variomatic a krásnou karoserií Michelotti (1966), jenž sloužil nizozemské královské rodině na italské Riviéře a nyní je vzácným exponátem muzea DAF v Eindhovenu. Znovu se objevil, tentokrát v kategorii Bella Berlina, jediný čtyřdveřový Ferrari na světě, známá studie Ferrari Pinin z roku 1980, ale také sedan Maserati Quattroporte II (1974), jehož plná sériová produkce se nikdy nerozběhla, a tuto kategorii doplňovaly De Tomaso Deauville (1972) a prodloužený Citroën SM Opera (1974). V další kategorii Far-Fetched Fantasies jsme obdivovali supersportovní automobily vzniklé v prototypech, či jen v malých sériích, k nimž patřila kupé Lotus Etna (1984), Ferrari FZ93 od Zagata (1993), Italdesign BMW Nazca C2 (1991) a znovuzrozená Bugatti EB110 SS (1992), ale také otevřený De Tomaso Guará Spyder (1999), poslední model věhlasné italské značky (na Ženevu 2011 prý chystá De Tomaso Automobili premiéru po vzkříšení jiným managementem). Kategorii dostupnějších vozů pro jízdu na čerstvém vzduchu reprezentovaly Innocenti Spider (1961), Triumph Fury (1964), Fiat Dino Spider (1967) a Maserati Mistral Spyder (1967). Jen pro zajímavost, Spider je italsky, Spyder anglicky, ale mnohé italské firmy raději sáhly po anglické verzi názvu s vidinou exportu...

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Goodwood (GB)

Foto autoři

 


Fotogalerie k článku

GOODWOOD – CARTIER Style et Luxe
Nejnovější články

TH AUTO číslo 3 právě vyšlo!

Třetí číslo devátého ročníku TH Auto 2024 právě vyšlo! Zavedli jsme vydávání internetového... čti více

TH AUTO číslo 2 právě vyšlo!

Druhé číslo devátého ročníku TH Auto 2024 právě vyšlo! Zavedli jsme vydávání internetového... čti více

TH AUTO číslo 1 právě vyšlo!

První číslo devátého ročníku TH Auto 2024právě vyšlo! Zavedli jsme vydávání internetového... čti více